Tesla
Tesla

Mít dnes automobil značky Tesla znamená držet krok s moderními technologiemi. To samé platilo i v dobách Československa, jen tehdy šlo o jinou Teslu. Národní podnik sdružující desítky závodů a provozoven po celé ČSR přinášel různorodou elektroniku do každé domácnosti. Rozmanité součástky, malá elektrotechnika. Mobilní telefony? Ano, i ty byly v nabídce, byť hlavně „pro vyvolené“. Podobně jako televize, gramofony a rádia. Světově nejznámější komerční výrobek Tesla byl malý stolní rozhlasový přijímač 308U Talisman ve stylu art deco. Na tradici výroby gramofonů Tesla dnes přímo navazuje SEV Litovel, největší světový producent gramofonových přístrojů v kvalitě Hi-Fi.

autor fotografie: shutterstock.com

Zetor
Zetor

K nejslavnějším výrobkům československého strojírenství patří traktory. Především jeden, Zetor 25. Byl to výrobní rekordman i exportní hit, do zahraničí (dokonce i na Západ) směřovalo celých 60 % produkce. První tři „pětadvacítky“ se československou krajinou projely 15. března 1946, trh tehdy nadchly jednoduchostí i výkonem. K jejich úspěšnému výrobci, Zbrojovce Brno, se koncentrovala výroba všech traktorů v ČSR. Že to byl dobrý tah, potvrzuje i řada technologických a konstrukčních prvenství, kterou si Zetor připsal. Na konci 50. let snad jako první na světě přišel s koncepcí využití shodných dílů na různé modely. Výroba i servis tak ještě zlevnily a Zbrojovka se musela otáčet, aby uspokojila zájem.

autor fotografie: shutterstock.com

Jawa
Jawa

Motocykly značky Jawa byly důvodem k hrdosti pro nejednoho československého fanouška motosportu. Svého času patřily ke světové špičce, přitom se v Praze Nuslích začaly vyrábět vlastně tak nějak mimochodem. V roce 1929 se majitel zbrojovky Karel Janeček snažil najít nové směry pro využití své továrny, volba padla právě na motocykly a zakoupení licence Wanderer. Druhá světová válka všechno zkomplikovala, závod obsadila německá armáda. Prozíravý technik Janeček se ale rozhodl dál pokračovat ve vývoji strojů potají, a když bylo po všem, na evropský trh po válce odstartoval s obrovským náskokem před konkurencí. Nový motocykl Jawa 250, takzvaný pérák, si rychle získal světovou proslulost.

autor fotografie: Edijs Volcjoks / Shutterstock.com

Škoda
Škoda

V roce 1921 připadal v Československu jeden vůz na 3138 obyvatel. Složitá ekonomická situace tehdy masovému rozšíření automobilů moc nepřála. Značka ŠKODA (původně Laurin & Klement) se ale s nepřízní dokázala poprat a prosadit se ve 30. letech na domácím trhu i v zahraničí svými cenově dostupnými modely. V rámci nejrozšířenější řady Popular se během éry první republiky podařilo vyrobit více než 13 000 kusů. Automobily ŠKODA používal v období první republiky spisovatel Karel Čapek, písničkář Karel Hašler i fotbalová reprezentace vedená Františkem Pláničkou. Celých deset let byl dokonce šestiválec ŠKODA Hispano - Suiza oficiálním vozem Tomáše Garrigua Masaryka.

autor fotografie: Havas

Remoska
Remoska

Velké pozdvižení do československých kuchyní přinesla Remoska. Přenosný hrnec, ve kterém se dalo vařit i péct téměř kdekoliv, s jedinou podmínkou – někde poblíž musela být zásuvka. Úplné vysvobození pro všechny chataře i rodiny bez precizně vybavené kuchyně. Bonusem byla obrovská úspora energie, jedno pečení v troubě spotřebou odpovídalo až pěti v Remosce. Není se čemu divit, že když vyšla v časopise Good Housekeeping na tenhle „pečící hrnec“ recenze, Angličany přístroj nadchnul a díky jejich zájmu se tehdy výroba zdvojnásobila. Tomuto enormnímu zahraničnímu úspěchu výrazně pomohla dáma jménem Milena Grenfell-Baines, která se do Anglie dostala jako jedno z posledních dětí zachráněných sirem Nicholasem Wintonem před nacisty. Dobro zkrátka plodí dobro.

autor fotografie: shutterstock.com

Kofola
Kofola

Kofola. Vedle piva další národní tekuté zlato. V ledničkách československé společnosti se poprvé zchladila v roce 1960. Na tehdejším trhu s pouhými dvěma druhy limonád (červená malinovka a žlutá citronáda), kde si o Coca-Cole mohl nechat každý teenager jen zdát, se stala okamžitým trhákem. Jaroslav Knap, autor její receptury, v té době pracoval jako farmaceut v továrně na léky. O to méně překvapující je její složení: 14 bylinných a ovocných látek, ke kterým byl jako bonus přidán kofein. Zájem o Kofolu byl v šedesátých letech tak obrovský, že v Československu došly byliny na její výrobu a musely se dovážet.

autor fotografie: lennystan / Shutterstock.com