1918

Republika

1918
Historická budova pražského Hlavního nádraží – Fantova kavárna

Psal se rok 1918. Touha mnoha Čechů a Slováků po životě ve společném, svrchovaném státě se proměnila ve skutečnost. Československo, nová republika na mapě Evropy, vykročilo s nadějemi na cestu dějinami a záhy si získalo mezinárodní respekt a uznání.
Píše se rok 2018. Od tehdejších událostí uplynulo právě jedno století. Mapa Evropy se za tu dobu mnohokrát měnila. Měnily se i hranice našich zemí. Pro naše moderní dějiny přesto zůstává rok 1918 přelomový. 100 let je krásné, kulaté výročí, pojďme jej oslavit! Pojďme si připomenout zajímavé příběhy a podívat se na místa, která nám připomínají naši společnou historii.

1918

Příběhy legií

1918
Praha - Vítkov

Předpokladem pro vznik státu byla vedle myšlenky, touhy a diplomacie i ozbrojená moc. Tu ztělesňovaly československé legie – vojenské sbory vznikající v průběhu první světové války v zahraničí, především v Rusku, ale i ve Francii nebo Itálii. Po válce legie představovaly sílu, která nejen vojensky zasahovala v četných územních sporech, ale ze které se rekrutovalo četnictvo, hradní stráž nebo československá rozvědka. A dnešní legionářské památky? Například Gočárova rondokubistická budova bývalé Legiobanky v Praze Na Poříčí, ale také pojízdné muzeum zrekonstruovaný legionářský vlak, ve kterém naši vojáci ovládli Transsibiřskou magistrálu. K uctění památky legionářů a k oslavě odvahy českého národa byl vybudován monumentální památník na Vítkově.

1919

Anna Hlavatá

1919
Anna Hlavatá

Anna Hlavatá - Pokorná (24. 2. 1889 Chyjice na Jičínsku – 22. 10. 1961 Praha)

Původně byla učitelkou na pražských dívčích školách. V roce 1919 založila v pražských Holešovicích Legii malých. Popud k založení dala předsedkyně Československého Červeného kříže Alice Masaryková. Cílem Legie malých byla péče o sociálně slabé děti z prostředí pražské periferie a její základní myšlenkou bylo „Vzít dětem ulici v nejhorším slova smyslu“. Anna Hlavatá – Pokorná Legii malých vedla až do roku 1938. Legií malých prošlo za 20 let její existence několik tisíc dětí. Samotná Legie zanikla na počátku Protektorátu. V letech 1943 až 1945 byla Anna Hlavatá – Pokorná vězněna za účast v odboji. Legie malých již obnovena nebyla.

1920

Křehké řemeslo

1920
České sklo

České sklo je po staletí žádaným zbožím, ale až s nástupem broušeného a rytého českého křišťálu se sklárny staly světově proslulými. Mezi skvosty sklářských mágů najdeme kouzelné secesní ornamenty, křehké vánoční ozdoby, pohádkovou bižuterii, lustry či drobné figurky. V meziválečném období se sklo výrazně uplatňuje v architektuře, současné i historické – od funkcionalistických staveb až po vitráže pražské katedrály. V roce 1920 vznikla v Železném Brodě první česká sklářská škola.

Kamenický Šenov, Nový Bor, Jablonec nad Nisou a další sklářská centra se mohou pochlubit muzei, ze kterých vám budou oči přecházet.

1920

Střecha Slovenska

1920
Vysoké tatry

Vysoké Tatry zabírají sice nevelké území, přesto byly vždy symbolem Slovenska. Za všechny Slováky to vyjádřil básník Janko Matúška, jenž napsal na melodii lidové písně text „Nad Tatrou sa blýska“, jehož první sloka se později stala součástí československé hymny. A když byla dokončena Košicko-bohumínská železnice, bylo do Tater náhle blízko i z Moravy, Slezska a vlastně i z Čech. Tatry objevili turisté, sportovci, lázeňští hosté a jejich nadšení stále trvá. Vždyť nejvyšší slovenské pohoří skutečně splňuje všechna kritéria velehor – najdeme zde strmé a rozeklané skalní masívy, dlouhé hřebeny, horská jezera, vysoké vodopády. Není divu, že jsou chráněny jako národní park.

1921

Po stopách T. G. M.

1921
Lány

Stopovat Tomáše Garrigua Masaryka by byl úkol hodný největších cestovatelů minulého století. Od jeho rodiště a mládí na jihu Moravy, přes Vídeň, Ženevu, Paříž, Londýn, Spojené státy americké, o sibiřské misi a Japonsku nemluvě. Pojďme tedy zkratkou. Od stálé expozice věnované Masarykovi v jeho rodném Hodoníně, přes Pražský hrad, ve kterém nejen úřadoval, ale který také pomocí slovinského architekta Plečnika zmodernizoval, až po obec Lány na Kladensku. Tady prezident Osvoboditel odpočíval ve svém letním sídle – lánském zámku, a najdeme zde i jeho další muzeální expozici a nakonec i hrob na místním hřbitově.

1925

Dlouhá cesta Škody

1925
ŠKODA

Sláva českých osobních automobilů se pod značkou Škoda začala odvíjet v roce 1925, kdy plzeňský koncern odkoupil automobilku Laurin & Klement v Mladé Boleslavi. V současné době je Škoda jednou z nejviditelnějších a nejlépe prodávaných českých značek na světovém trhu a jedním z největších zaměstnavatelů v zemi. S historií značky s okřídleným šípem ve znaku se komfortně seznámíte ve ŠKODA Muzeu v Mladé Boleslavi. Jde o moderně koncipovanou expozici na 1 800 m² výstavní plochy. Přijďte se pokochat třeba první Voiturettou, závodními speciály nebo vizí automobilové budoucnosti.

1926

Město chmele

1926
Areál Dreherova pivovaru

Jako je Praha stověžatá, je Žatec plný komínů. Není jich už sice sto, ale v panoramatu města jsou stejně nepřehlédnutelné. Většina z nich sloužila v technologii přípravy chmele – zdejší svaté ingredience, bez které by české pivovarnictví bylo stěží klenotem v národní pokladnici. S poněkud rouhavým svatořečením popínavé byliny z rodu konopí koresponduje i název zdejšího zábavního centra – Chrámu chmele a piva, na které navazuje Chmelařské muzeum. Žatecký chmel si své muzeum a „chrám“ skutečně zaslouží. Je totiž bez přehánění nejlepší na světě.

1928

Astronom generálem

1928
Mohyla Milana Rastislava Štefánika

Slovenským hrdinou vzniku nového státu byl bezesporu Milan Rastislav Štefánik. Masarykovo „dvojče“ v pouti exilem, organizování legií i usilování o vznik Československa. Spoluzakladatel Československé národní rady, voják každým coulem, generál Československé armády a ministr vojenství i vystudovaný a respektovaný astronom. V jeho další kariéře ve veřejném životě první republiky mu zabránilo letecké neštěstí, při kterém zahynul v květnu 1919 v Bratislavě, paradoxně právě při návratu z exilu do vlasti. Jeho památku připomíná obří mohyla na vrchu Bradlo, nedaleko obce Brezová pod Bradlom, nebo památník v Bratislavě, po mnoha peripetiích znovu postavený v roce 2009.

1928

1928 – Výstava soudobé kultury

1928
Výstava soudobé kultury

1928 – Výstava soudobé kultury v Československu na brněnském výstavišti otevřen pavilon Člověk a jeho rod (architekt Jiří Kroha). Hlavním tématem pavilonu byl úspěch Karla Absolona při objevu 30.000 let staré civilizace lovců mamutů pod Pavlovskými kopci (světoznámá Věstonická Venuše byla objevena již v roce 1925). Mezi jinými exponáty, představující výjevy ze života pravěkých lovců, části originální nálezové vrstvy s mamutími kostmi apod. byl nejatraktivnějším exponátem model mamuta v životní velikosti, jehož výroba v březnu – květnu 1928 byla plně sponzorována firmou T. & A. Baťa ve Zlíně.

1929

Město plné koní

1929
Velká pardubická

Jeden z nejtěžších a také nejstarších kontinentálních dostihů se běží každoročně na podzim v Pardubicích. První ročník se konal v roce 1874. V roce stoletého výročí republiky se Velká pardubická poběží už po sto osmadvacáté. Koně musí na cestě k cíli překonat 31 překážek, mezi nimi i legendární Taxisův příkop, a uběhnout 6 900 m. V roce 1929 se na trať dostihového závodiště vydali jezdci, kteří měli pod sedlem hned několik koní současně. Motocyklisté. Časem přesedlali z dostihové dráhy na regulérní plochou dráhu a pod názvem Zlatá přilba založili nejstarší plochodrážní soutěž na světě.

1930

Funkcionalistická metropole

1930
Vila Tugendhat

Rakouský Manchester – tak se přezdívalo Brnu na přelomu 19. a 20. století. Textilní průmysl přinesl do města peníze a peníze přivedly světové architekty. Z nich nejznámější Mies van der Rohe staví pro rodinu Tugendhatovu jednu z nejkrásnějších vil na světě. Umělecké dílo funkcionalismu, které je zapsané do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Německému architektovi zdatně konkuruje Čech s Brnem spjatý – Bohuslav Fuchs, ale není zdaleka sám. Seznam památek brněnské moderní architektury je opravdu široký, zahrnuje téměř čtyři sta objektů, a to od soukromé výstavby, přes kavárny, kostely, až po monumentální pavilony brněnského výstaviště.

1931

Fenomén Baťa

1931
Baťa

Baťa. Synonymum úspěšného podnikání spojeného se sociálním cítěním a empatií. Obuvnický gigant, který dosáhl světového úspěchu, stavěl pro své zaměstnance domy, školy a nemocnice. Zlín je dnes jedním velkým muzeem Baťova vlivu a prozíravosti, architektonického vizionářství a podnikatelské odvahy. Pozoruhodné zlínské muzeum „14. budova Baťovského areálu“ nabízí pouť historií značky i rodiny Baťovy. Nadšenci mohou navštívit i slavný mrakodrap, který udivoval ve své době technickými vymoženostmi. Svému účelu dodnes slouží i komplex dělnických domků nebo odvážný projekt Baťova kanálu. Na Slovensku připomínají působení firmy Baťa např. města Partizánske (dříve Baťovany) či Svit

1938

Opevněné pohraničí

1938
Opevněné pohraničí

S rozechvěním, odhodláním a jistě i se strachem nastupovali muži do služby při mobilizaci 23. září roku 1938. Během několika hodin obsadili nově budovaná opevnění v pohraničí. O sedm dní později se vraceli domů se slzami v očích. Mnichovská dohoda vydala bez boje pohraničí Německu. Ještě dnes mohou fandové vojenské historie objevovat tisíce menších i větších bunkrů, řopíků, pěchotních srubů, moderních tvrzí a pevností, zejména ve východních Čechách a na severní Moravě.

1939

Generál Alois Eliáš

1939
Generál Alois Eliáš

V temnotě nacistické okupace se zrodili národní hrdinové. Mezi nimi stateční odbojáři Tři králové Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek. Parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík. Nebo generál Alois Eliáš, předseda protektorátní vlády, který přes veškeré hrozící nebezpečí úzce spolupracoval se zahraničním odbojem v čele s Edvardem Benešem i domácí vojenskou organizací Obrana národa. Jako jediný premiér okupované země byl za svoji odbojovou činnost nacisty po atentátu na Heydricha popraven.

1958

Divadlo a svoboda projevu

1958
Laterna Magika

60. léta 20. století. Postupné uvolňování represí proti každému jinému než komunistickou stranou hlásanému názoru začalo být patrné nejdříve na scénách pražských divadel. Prvním signálem byl úspěch multimediální Laterny Magiky, která ohromila svět na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Bez velkých revolučních gest, ale s uměleckou svobodou a udivující invencí překvapil nově vzniklý Činoherní klub. V divadle Na zábradlí uspěl s absurdním divadlem kulisák s absurdní budoucností jménem Václav Havel. Novináři a spisovatelé začali psát bez cenzury. Netrvalo to dlouho.

1968

Pražské jaro

1968
Jezdecká socha patrona české země střeží Václavské náměstí

Po dvaceti letech chladně nelítostného třídního boje rozpoutaného komunistickou vládou se v roce 1968 začalo oteplovat, kultura i podnikání nasazovalo do květu, v celé zemi se začalo volněji dýchat. Ukazovalo se, že smyslem soužití nemusí být boj, že kdo nejde s námi, nemusí jít jen proti nám, a svět že nekončí v Aši. Závan svobody, tzv. pražské jaro, skončil přesně 21. srpna téhož roku nad ránem. Vojska pěti armád Varšavské smlouvy vtrhla do Československa, ve spolupráci s místními kolaboranty obsadila důležité úřady, redakce novin, rozhlas, na dlouho okupovala celou zemi. Nepomohly protesty v ulicích, ba ani lidské pochodně.

1969

Dvě republiky v jednom státu

1969
Bratislava, hlavní město Slovenska.

Dvě republiky v jedné federaci. To byl nepřímý důsledek bouřlivého vývoje po „pražském jaru“.

1. ledna 1969 vznikly oficiálně uvnitř Československé socialistické republiky dva státy, Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika. Šlo však o formální rámec, realitou byla opět postupná silná centralizace řízená komunistickou stranou. Federální uspořádání se v roce 1990 a zejména o tři roky později ukázalo jako nedostatečné z hlediska prosazování národních zájmů a emancipace. Ale to už se začala psát úplně jiná kapitola dějin. 1. ledna 1993 vznikly dva nové suverénní státy: Česká republika a Slovenská republika.

1992

Jednání o Česku a Slovensku

1992
Vila Tugendhat

Kdo by sledoval rozhovor dvou mužů, které srpnové horko roku 1992 svléklo z perfektně padnoucích sak a usadilo do stínu stromů zahrady v brněnských Černých Polích, musel by mít dojem, že si jen svěřují nějaké důvěrné historky. Ale oba pánové, předsedové české a slovenské vlády Václav Klaus a Vladimír Mečiar, ve vile Tugendhat právě jednají o rozdělení Československa. Pro někoho to bylo smutné loučení, pro jiné naděje a očekávání. Pro celý svět rozdělení mírové, přátelské. Ve střední Evropě se narodily dva suverénní státy.

1994

Ocelové srdce a černé zlato

1994
Řetízkové šatny horníků v černouhelném hlubinném dole Michal v Ostravě

Hornictví a hutnictví patří k české tradici už od středověku. V severomoravské metropoli Ostravě se potkaly ve své vrcholné podobě a městu přisoudily titul „ocelového srdce republiky“. Dnes tohle srdce bije sice v jemnějším rytmu, ale část města se proměnila v industriální galerii pod širým nebem i v hlubinách podzemí. Můžete zde na vlastní kůži prožít pocity horníka od převlékání v historických řetízkových šatnách, přes autentické fárání důlním výtahem, až po stísněnou atmosféru šachty na dole Michal. A po projití cesty přeměny rudy v železo si můžete dopřát kávu na vrcholu bývalé vysoké pece v Dolních Vítkovicích.

2012

Letiště Václava Havla Praha

2012
Letiště Václava Havla

O Václavu Havlovi (1936–2011) je dobře známo, že ač rád poznával cizí země, létání bral jako nutné zlo. A tak se může zdát paradoxní, že jeho jméno nese právě letiště. Jenomže, co jiného než mezinárodní vzdušný přístav, tato „brána do světa“, lépe symbolizuje svobodný a ničím nesvázaný pohyb lidí a myšlenek, tedy hodnoty, jež vyznával tento bytostný bojovník za svobodu, lidská práva a první prezident České republiky? Letiště Václava Havla Praha ovšem není jen místem odletů, příletů a přestupů – v rámci oficiálních exkurzí nabízí také možnost nahlédnout zblízka do zázemí letiště, které patří k nejmodernějším ve střední Evropě.